|
|
Vliv pachové preference na reprodukční úspěch u hraboše polního
BÍLKOVÁ, Pavlína
Cílem práce je zjistit, zdali může mít pachová preference vliv na reprodukční úspěch u hraboše polního. Pachy jsou obecně o svém nositeli schopny prozradit spoustu informací, podle nichž si mohou být jedinci schopni vybrat kompatibilnějšího partnera. S tímto partnerem si zvyšují pravděpodobnost přenosu dobrých genů na své potomstvo. Více investující pohlaví bývá to, které si vybírá a u většiny druhů jsou to samice. V T-labyrintu jsme dali samicím na výběr pachy od dvou samců a dle času stráveného u jednoho či druhého vyhodnotili pomocí sledovacího programu preferenci pro jeden z nich. Samice byly poté spárovány buď se samcem, kterého preferovali či se samcem, kterého nepreferovali. Počet mláďat z jednotlivých párů byl hlavní indikátor pro vyhodnocení našich výsledků. Z těch vyplývá, že samice hraboše polního jsou schopné si podle pachu vybrat vhodnějšího partnera, se kterým vyprodukují více potomků.
|
|
| |
|
|
Vztah mezi délkou ocasních per a atraktivitou samců vlaštovky obecné
Záleská, Josefína ; Albrecht, Tomáš (vedoucí práce) ; Cepák, Jaroslav (oponent)
Vlaštovka obecná (Hirundo rustica), a především její evropský poddruh Hirundo rustica rustica, patří z hlediska výzkumu pohlavního výběru mezi nejstudovanější druhy. Samci tohoto poddruhu mají v průměru výrazně delší krajní ocasní pera než samice, přičemž se na základě studií u vícero evropských populací předpokládá, že právě tento ornamentální znak hraje v pohlavním výběru tohoto poddruhu důležitou roli. Délka samčích ocasních per byla spojena s některými hlavními parametry určujícími atraktivitu jedince v rámci sociálně monogamního systému párování, jako je například časné spárování se a časná iniciace hnízdění, pravděpodobnost opakované snůšky v jedné hnízdní sezóně či počet úspěšně vyvedených mláďat. Cílem této práce bylo zhodnotit, nakolik je délka ocasních per rozhodujícím znakem spojeným s atraktivitou samců v jihočeské populaci vlaštovky obecné. Výsledky práce naznačují, že délka ocasních per samců je v této populace atraktivním znakem, spojeným s vícero reprodukčními výhodami. KLÍČOVÁ SLOVA Pohlavní dimorfismus, pohlavní výběr, vlaštovka obecná, počátek hnízdění, atraktivita, reprodukční úspěch, věk, prodloužený ocas
|
|
|
Changes in pollinator behaviour under different plant spatial aggregation
Štenc, Jakub ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bartoš, Michael (oponent)
Rostliny jsou v rámci populace často uspořádány do shluků. Toto prostorové uspořádání rostlin následně ovlivňuje chování opylovačů, kteří jsou zodpovědní za přenos pylu. To může hrát významnou roli při rozmnožování rostlin, jejichž pohlavní reprodukce přímo závisí na přenosu pylu. Nadto prostorové uspořádání rostlin ovlivňuje kvalitu přenášeného pylu z pohledu dostupnosti sexuálních partnerů a genetické diverzity (blízce rostoucí jedinci jsou si ve shluku příbuznější než jedinci mezi shluky, obzvlášť u klonálních rostlin). Ve své práci se věnuji vlivu různé míry agregace a to jak na chování opylovačů, tak i na přenos pylu. Z toho důvodu jsem provedl tři experimenty: V pokuse 1, zaměřeném na přenos pylu jsem vytvořil arény z předpěstovaných rostlin, jejichž jedince jsem uspořádal do čtyř shluků a následně jsem manipuloval jak vzdálenost jedinci v rámci shluku (řídký × hustý) tak i mezi shluky (blízko × daleko). V experimentálních arénách jsem na jednu rostlinu aplikoval UV fluorescentní prášek sloužící jako analog pylu, přičemž tento pokus byl proveden se třemi druhy rostlin. V rámci arény jsem pak pozoroval jeho šíření ze zdrojové rostliny po jednom dni expozice. V pokusu 2, zaměřeném na chování opylovačů jsem ve stejně uspořádaných arénách pozoroval sekvence návštěv rostlin jednotlivými opylovači,...
|
|
|
Asortativní párování u člověka.
Štěrbová, Zuzana ; Weiss, Petr (vedoucí práce) ; Lindová, Jitka (oponent) ; Špinka, Marek (oponent)
Výběr partnera není náhodný. Nenáhodné (asortativní) párování může být pozitivní (homogamie), kdy lidé preferují a vybírají si partnery se soběpodobnými charakteristikami, nebo negativní (heterogamie, komplementarita), kdy naopak preferují charakteristiky soběodlišné. Více než sto let výzkumu ukázalo, že v párování se významně častěji uplatňuje princip homogamie. Předložená práce má dva hlavní cíle. Zaprvé, kriticky shrnout současný stav poznání v oblasti pozitivního nenáhodného párování (konkrétně empirickou podporu, faktory ovlivňující homogamii, mechanismy jejího vzniku, vztahové a genetické dopady a metodická úskalí výzkumu). Přiložené teoretické práce se zabývají dalšími mechanismy nenáhodného párování (homogamie, imprinting-like efekt, heterogamie, komplementarita). Zadruhé, testovat nenáhodné párování u ideálních (preference) i skutečných (reálný výběr) partnerů v závislosti na pohlaví, sexuální orientaci (heterosexuální a neheterosexuální) a populaci (Brazílie a Česká republika). Výsledky přiložených studií ukázaly, že při výběru partnera se uplatňuje princip homogamie, a to nezávisle na pohlaví a populaci. V případě sexuální orientace byla silnější homogamie nalezena u heterosexuálních než homosexuálních partnerů, nicméně preference pro homogamii se v závislosti na sexuální orientaci...
|
|
|
Changes in pollinator behaviour under different plant spatial aggregation
Štenc, Jakub ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Bartoš, Michael (oponent)
Rostliny jsou v rámci populace často uspořádány do shluků. Toto prostorové uspořádání rostlin následně ovlivňuje chování opylovačů, kteří jsou zodpovědní za přenos pylu. To může hrát významnou roli při rozmnožování rostlin, jejichž pohlavní reprodukce přímo závisí na přenosu pylu. Nadto prostorové uspořádání rostlin ovlivňuje kvalitu přenášeného pylu z pohledu dostupnosti sexuálních partnerů a genetické diverzity (blízce rostoucí jedinci jsou si ve shluku příbuznější než jedinci mezi shluky, obzvlášť u klonálních rostlin). Ve své práci se věnuji vlivu různé míry agregace a to jak na chování opylovačů, tak i na přenos pylu. Z toho důvodu jsem provedl tři experimenty: V pokuse 1, zaměřeném na přenos pylu jsem vytvořil arény z předpěstovaných rostlin, jejichž jedince jsem uspořádal do čtyř shluků a následně jsem manipuloval jak vzdálenost jedinci v rámci shluku (řídký × hustý) tak i mezi shluky (blízko × daleko). V experimentálních arénách jsem na jednu rostlinu aplikoval UV fluorescentní prášek sloužící jako analog pylu, přičemž tento pokus byl proveden se třemi druhy rostlin. V rámci arény jsem pak pozoroval jeho šíření ze zdrojové rostliny po jednom dni expozice. V pokusu 2, zaměřeném na chování opylovačů jsem ve stejně uspořádaných arénách pozoroval sekvence návštěv rostlin jednotlivými opylovači,...
|
|
|
Intenzita frekvenčně závislé selekce proti minoritnímu cytotypu v rostlinných populacích tvořených diploidy a polyploidy
Pilneyová, Markéta ; Čertner, Martin (vedoucí práce) ; Chrtek, Jindřich (oponent)
Pro studium vlivu duplikace genomu na rostliny jsou ideální smíšené populace různých cytotypů. Důležitou roli v nich hraje frekvenčně závislá selekce, známá jako nevýhoda malých čísel, ale existuje mnoho faktorů, které ji omezují. Tato práce se zabývá vyhodnocením změn v cytotypovém složení a uspořádání v trvalých plochách v přirozených smíšených populacích tří druhů cévnatých rostlin - šmelu okoličnatého (Butomus umbellatus), chrastavce hadcového (Knautia serpentinicola) a heřmánkovce nevonného (Tripleurospermum inodorum), a dále experimentálním studiem dílčích aspektů frekvenčně závislé selekce proti minoritnímu cytotypu v uměle založených cytotypově smíšených populacích dvou rostlinných druhů - huseníčku písečného (Arabidopsis arenosa) a heřmánkovce nevonného (Tripleurospermum inodorum). V trvalých plochách byly odhaleny různé změny frekvence minoritního cytotypu, většinou šlo o různě velký pokles, ale ve dvou případech došlo i k nárůstu frekvence minoritního cytotypu, jednou do té míry, že se v populaci stal dominantním. Pozorované změny závisely na počáteční frekvenci minoritního cytotypu v populaci, biologických vlastnostech druhu a prostředí konkrétní trvalé plochy. Ke srovnávání prostředí trvalých ploch mezi druhy byly využity relativní indexy popisující frekvenci a sílu disturbancí a obsah...
|
|
|
Koexistence cytotypů v rostlinných populacích, její mechanismy a vývoj v čase
Pilneyová, Markéta ; Čertner, Martin (vedoucí práce) ; Ptáček, Jan (oponent)
Smíšené populace r zných cytotyp jsou ideálním modelovým systémem pro studium vlivu duplikace genomu na rostliny. Srovnáním polyploid s jejich diploidními p edky lze odhalit, jaké zm ny polyploidizace zp sobuje na úrovni jedinc i populací, a jaká je její role v evoluci. V této rešerši se zabývám mechanismy, které ovliv ují koexistenci r zných cytotyp ve smíšených populacích. Popisuji nevýhodu malých ísel a r zné reproduk ní bariéry mezi cytotypy (prostorová segregace cytotyp , kv tní fenologie, chování opylova , autogamie, kompetice gametofyt , triploidní blok) i vlivy okolí na smíšené populace (disturbance, migrace). Zvlášt se zabývám vytrvalostí smíšených populací v ase, protože ta je zásadní pro porozum ní polyploidizaci jakožto evolu nímu procesu.
|
|
|
Mechanizmy asortativního párování u člověka
Dudková, Tamara ; Havlíček, Jan (vedoucí práce) ; Bártová, Klára (oponent)
Předchozí studie ukazují, že při vzniku partnerských vztahů se uplatňují dva základní principy: i) homogamie a ii) heterogamie. Podle principu homogamie se partneři mají tendenci podobat a naopak princip heterogamie postuluje, že partneři se budou v daných charakteristikách vzájemně odlišovat. Dosud získala výrazně vyšší empirickou podporu teorie homogamie, nicméně stále zůstává otevřenou otázkou, jaké mechanismy ke vzájemné podobnosti mezi partnery vedou. Může se jednat např. o důsledek proximity (geografická a sociální blízkost), preferencí pro sobě-podobnost, konvergenci (vzájemné připodobňování) v průběhu soužití atd. Jak ukázaly mnohé studie, podobnost mezi partnery v různých socio- demografických, fyzických, postojových a jiných znacích přispívá partnerské spokojenosti. Cílem navrhované bakalářské práce je na základě rešerše literatury analyzovat, jaké mechanismy homogamie a heterogamie se uplatňují u různých rysů a současně zjistit, zda role těchto mechanizmů závisí na typu partnerského vztahu (např. zda se jedná o nesezdané páry, dlouhodobé manžele atd.).
|
|
| |
host ::
RSS.